1. Definice a rizikové faktory

Akutní žilní trombóza je závažné kardiovaskulární onemocnění s možností bezpříznakového, ale i fatálního průběhu. Jde zároveň o relativně časté onemocnění, obvykle se uvádí jako třetí nejčastější kardiovaskulární nemoc. Roční incidence hluboké žilní trombózy je udávána kolem 160 případů na 100.000 osob. Frekvence trombóz povrchových žil je o něco vyšší, než v hlubokém žilním řečišti a dosahuje přibližně 400 na 100.000 obyvatel za rok. Ve většině případů se jedná o postižení žil na dolních končetinách, kdy se za předem definovaných podmínek vytvoří z původně volně a hladce proudící krve sraženina, která ucpe část žilního řečiště a blokuje žilní návrat z končetiny. Hluboká žilní trombóza (dále jen HŽT) vzniká na základě interakce genetických faktorů a vlivů prostředí. Rizikové faktory HŽT vlastně odrážejí 3 základní patofyziologické procesy, kterými je poškození výstelky cév, tedy endotelu, dále poruchu toku krve a vyšší krevní srážlivost.

2. Projevy a příznaky

Hlavními klinickými projevy bércové a podkolenní hluboké žilní trombózy jsou bolest, otok lýtka a barevné změny pokožky. Trombóza může být spojená s výraznou bolestivostí a otokem celé dolní končetiny, spolu s klinickými známkami zvýšeného žilního tlaku. Nicméně tyto příznaky jsou nespecifické. Tromboza může probíhat bez příznaků, zvláště u hospitalizovaných pacientů a starších lidí. Již jen podezření na ni by mělo vést k návštěvě lékaře.

3. Vyšetření, diagnostika

Na základě klinického vyšetření můžeme vyslovit podezření na hlubokou žilní trombózu, které však musí být ověřené urgentní zobrazovací metodou, ideálně celokončetinovým ultrazvukem, který ukáže chybějící průtok, trombus v žíle, případně zevní kompresi žíly a patologické změny v okolí.

4. Rizikové skupiny, ohrožení jedinci

Nejvíce jsou ohrožení starší pacienti (nad 70 let), obézní, omezeně pohybliví, po úrazech, dále s aktivním onkologickým onemocněním, již s předchozí anamnézou hluboké žilní trombózy, hematologickou malignitou, s akutním infekčním onemocněním či hormonální léčbou. Specifickou skupinou jsou mladé ženy kuřačky s hormonální kontracepcí. 

5. Komplikace

Kromě bolesti, otoku a změny barvy končetiny jsou nejzávažnějšími komplikacemi akutní plicní embolie, komplikující trombóza povrchových žil a následný potrombotický syndrom.

6. Léčba

Léčba hluboké žilní trombózy je založena na zevní kompresi pomocí kompresivní punčochy a na ředění krve. Dříve používané perorální preparáty bylo nutné pravidelně kontrolovat a přinášely řadu negativních účinků, aplikace pomocí injekcí byla zase nepraktická , nepohodlná a bolestivá. Aktuálně jsou na trhu nové typy preparátů, které jsou podávány v tabletách a bez nutnosti pravidelných kontrol účinných hladin léku. Léčba probíhá 3-6 měsíců, v podložených případech i déle.

7. Prevence

Mezi spolehlivé způsoby prevence patří pohyb, omezení rizikových faktorů, redukce váhy, kouření, dostatek tekutin, preventivní používání kompresivních punčoch na dlouhé lety, stání a sezení. V neposlední řadě je to pak preventivní podávání léků na ředění krve u indikovaných skupin pacientů, například po chirurgických a ortopedických výkonech. Při zjištění hluboké žilní trombózy je doporučeno genetické vyšetření na tzv. Trombofilní mutace ve specializovaném trombocentru. Doporučuje se vyšetření i příbuzných s následnou úpravou jejich medikace (například odebrání hormonální antikoncepce)

 
 
Konzultace zdarma

Konzultace Vašich potíží je u nás zdarma. Společně nalezneme nejlepší řešení.

Bez čekání

Rezervujte si termín, který chcete. Žádné vysedávání v čekárně nebo ambulanci.

Individuální přístup

Všechny plánované zákroky budeme nejdříve společně konzultovat. Nemusíte mít obavy.